FX.co ★ Nejstresovější města na světě

Bombaj

Bombaj, největší metropole v Indii, je považována za město s nejvyšší mírou stresu na světě. Značná část její populace žije ve slumech. Hlavními problémy, kterým musí místní obyvatelé s nízkými příjmy každý den čelit, jsou nedostatečná sociální ochrana a omezený přístup ke zdravotnickým službám. Kvalitu života v Bombaji negativně ovlivňuje i životní prostředí, konkrétně silně znečištěné ovzduší.

Lagos

Největší nigerijská metropole má dnes mezi nejvíce stresujícími městy na světě druhé místo. Obyvatelé Lagosu se denně potýkají s mnoha vážnými problémy. K těm nejpalčivějším patří nekonečné dopravní zácpy, které jsou přímým důsledkem špatné dopravní infrastruktury a obrovské hustoty obyvatelstva. Tyto problémy zhoršuje ještě i krizová situace s vodou, vážný nedostatek odpovídajícího bydlení a vysoká kriminalita.

Manila

Na třetí příčce žebříčku je hlavní město Filipín. Základním problémem místních obyvatel je chybějící veřejná doprava. Mnoho Manilanů v důsledku toho používá raději osobní dopravní prostředky, takže se tvoří obrovské dopravní zácpy. Problém s dopravními zácpami zhoršují i časté záplavy, ke kterým dochází kvůli geografické poloze města. Manila se nachází v nízko položené oblasti sužované silnými dešti a tajfuny, které vedou k častému zaplavení ulic a hlavních silnic.

Nové Dillí

Hlavní město Indie Nové Dillí je na čtvrtém místě žebříčku nejstresovějších měst na světě. Hlavním faktorem, který ve zvýšené míře stresuje místní obyvatele, je silně znečištěné ovzduší. Tento problém je akutní hlavně v zimních měsících, kdy koncentrace škodlivin (PM2,5) několikanásobně překračuje doporučené normy. Výsledkem je výrazně nižší pohoda mnoha obyvatel Dillí a vyšší počet hospitalizovaných.

Bagdád

Seznam pěti nejstresovějších měst na světě uzavírá hlavní město Iráku Bagdád. Tato metropole zažívá v posledních letech kvůli politické nestabilitě v zemi neustálé protesty. Výsledkem je zhoršení veřejného pořádku a bezpečnosti. Míru stresu místních obyvatel silně ovlivňuje i genderová nerovnost – bagdádské ženy často sužuje diskriminace a omezený přístup k lékům a vzdělání.