Umělá inteligence a energie se rychle stávají dvěma hlavními frontami v novém geopolitickém souboji, kde technologickou sílu neurčuje počet raket, ale přístup k čipům a funkčním elektrárnám. Zpráva společnosti Wells Fargo Securities popisuje umělou inteligenci jako „centrum geopolitického boje o moc mezi USA a Čínou“ a varuje, že její vliv by mohl radikálně změnit globální rovnováhu sil.
V současné době se tento souboj stále více podobá novému typu závodu ve zbrojení. Místo satelitů máme GPU. Odpalovací rampy byly nahrazeny datovými centry. Místo uranových reaktorů hrozí ve Spojených státech nedostatek elektřiny a v Číně roste deficit pokročilých čipů. Reakce USA zahrnuje širokou průmyslovou politiku, včetně zákona CHIPS Act, který poskytuje 8,9 mld. dolarů pro Intel a 400 mil. dolarů pro MP Materials s cílem posílit domácí výrobu a snížit závislost na zahraničních dodavatelích. Podle Wells Fargo může Washington zavést další opatření podobná zákonu CHIPS Act, aby ochránil kritickou AI infrastrukturu před potenciálními šoky, zejména těmi, které souvisejí s Čínou a Tchaj-wanem.
Energie se mezitím stává strategicky nezbytným faktorem, téměř na úrovni polovodičů. Mezinárodní energetická agentura předpovídá, že globální poptávka po elektřině z datových center se do roku 2030 zdvojnásobí, v optimistickém scénáři dokonce ztrojnásobí. V USA se růst infrastruktury umělé inteligence stále více opírá o zemní plyn a jadernou energii, tedy zdroje, které by měly do poloviny příštího desetiletí pokrýt převážnou část poptávky tohoto odvětví.
Tato omezení již nyní vyvolávají na trhu naléhavost. Společnosti aktivně zajišťují budoucí kapacity, uzavírají dlouhodobé smlouvy a dokonce jednají s těžaři bitcoinů o nákupu přístupu k jejich dodávkám elektřiny.
V tomto kontextu se také mění tón diplomacie. Nedávná dohoda mezi USA a Japonskem je primárně zaměřena na energii a modernizaci energetické sítě, přičemž značná část japonských investic je směřována do americké energetické infrastruktury potřebné k podpoře růstu AI průmyslu. Spolupracující dokumenty zmiňují firmy jako GE Vernova, Kinder Morgan, Carrier Global a Cameco.
Wells Fargo vytahuje historické paralely a srovnává současnou situaci s kosmickým závodem během studené války, kdy výdaje USA na vědu a technologie dosáhly 0,8 % HDP, což bylo téměř šestkrát více než současná úroveň. Během obdobích velkých konfliktů pak ještě více vzrostly obranné výdaje, což zdůrazňuje měřítko zdrojů obvykle potřebných pro dlouhodobou geopolitickou rivalitu.
Zatímco mezi slabiny USA patří vzácné zeminy, farmaceutika a stavba lodí, v současné době jsou to právě umělá inteligence a energetika, které určují, kdo si udrží technologický vliv. Čína usiluje o přístup k pokročilým čipům, zatímco USA se snaží zajistit si vlastní strategický zdroj – dostatek elektřiny pro vývoj a trénink modelů nové generace. Nový závod supervelmocí se stále více soustředí na dvě otázky: kdo má čipy a kdo má zásuvky?
